Moc na stříbrném tácu

Když před pár lety vznikala Volební akce Solidarita (AWS), mnozí Poláci si užasle třeli oči. Proč užasle? Zdálo se totiž nepravděpodobné, že polský pravý střed se může sjednotit a že takovéto uskupení bude schopno zvítězit ve volbách a poté vládnout. Dnes, rok před dalšími parlamentními volbami a sotva půl roku před volbou prezidenta, má úžas v očích neméně lidí - tentokrát kvůli tempu a rozsahu vnitřního ochromení AWS.

Ano „široké“ pravici

AWS vznikla kolem odborového svazu Solidarita, který jí poskytl finanční i materiální zázemí, neotřelost politického pohledu na mnoho společensky závažných témat a také osobnosti. Těmi sice téměř čtyřicet tehdy působících polských pravicových stran disponovalo, současně to však v jejich případě bylo vše, co měly. Byly rozhádané po několikanásobném štěpení, prakticky bez podpory voličů a bez zázemí - neměly šanci získat ve volbách víc než několik procent podpory. Po spektakulárním volebním úspěchu na podzim 1997, kdy AWS, kandidující z pozice mimoparlamentního uskupení, předstihla postkomunistický Svaz demokratické levice (SLD), však brzy vyšlo najevo, že nemalá skupina osob v AWS si nekladla za cíl vznik silné pravicové formace, ale spíše vstup do parlamentu a tím posílení vlastního politického zázemí. Nutno přiznat, že tyto tendence, zdůrazňování „plurality“, dlouho také AWS posilovaly. Dobře to ukazovaly jednotlivé průzkumy veřejného mínění, v nichž polští pravicoví voliči neochvějně proklamovali velkou…