Když před pár lety vznikala Volební akce Solidarita (AWS), mnozí Poláci si užasle třeli oči. Proč užasle? Zdálo se totiž nepravděpodobné, že polský pravý střed se může sjednotit a že takovéto uskupení bude schopno zvítězit ve volbách a poté vládnout. Dnes, rok před dalšími parlamentními volbami a sotva půl roku před volbou prezidenta, má úžas v očích neméně lidí - tentokrát kvůli tempu a rozsahu vnitřního ochromení AWS.
Ano „široké“ pravici
AWS vznikla kolem odborového svazu Solidarita, který jí poskytl finanční i materiální zázemí, neotřelost politického pohledu na mnoho společensky závažných témat a také osobnosti. Těmi sice téměř čtyřicet tehdy působících polských pravicových stran disponovalo, současně to však v jejich případě bylo vše, co měly. Byly rozhádané po několikanásobném štěpení, prakticky bez podpory voličů a bez zázemí - neměly šanci získat ve volbách víc než několik procent podpory. Po spektakulárním volebním úspěchu na podzim 1997, kdy AWS, kandidující z pozice mimoparlamentního uskupení, předstihla postkomunistický Svaz demokratické levice (SLD), však brzy vyšlo najevo, že nemalá skupina osob v AWS si nekladla za cíl vznik silné pravicové formace, ale spíše vstup do parlamentu a tím posílení vlastního politického zázemí. Nutno přiznat, že tyto tendence, zdůrazňování „plurality“, dlouho také AWS posilovaly. Dobře to ukazovaly jednotlivé průzkumy veřejného mínění, v nichž polští pravicoví voliči neochvějně proklamovali velkou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu