Německý výraz Kulturkampf zdomácněl i mimo německou jazykovou oblast. Můžeme se s ním setkat i na nečekaných místech, například v Izraeli, kde označuje trvalý názorový střet mezi sekulární a religiózní částí obyvatel. Ale během letošního února tento výraz dobře vystihuje dění v Rakousku. Koneckonců i rakouský novinář Karl-Peter Schwarz v rozhovoru pro Lidové noviny řekl: „To, co nyní v Rakousku prožíváme, není pouhá změna vlády, ale změna režimu; tak trochu srovnatelná s tím, k čemu došlo v Praze v roce 1989.“ Nová vláda složená z lidovců (ÖVP) Wolfganga Schüssela a Svobodných (FPÖ) Jörga Haidera dostala na barikády nejenom široké vrstvy Rakušanů, ale také kulturní obec doma i v cizině. Již při dojednávání vládního kabinetu mezi „černými“ (lidovci) a „modrými“ (haiderovci) protesty z řad intelektuálů zhlasitěly, ale od 4. února, od ustavení vlády, žije Rakousko v nebývalé bouři - podpisové akce, projevy solidarity, diskusní stoly a také individuální i kolektivní protesty.
Vláda tě vidí
Čeho se kulturní obec v Rakousku bojí? Že už se nedostane ke „subvenčnímu korytu socialistů“ (Haider)? Nebo že se „vykydá hnůj v redakcích“ (opět Haider)? Nikoliv. Má obavy z obecného odbourání sociálních výdajů, zhoršené pozice umělců, úspor v kapitolách rozpočtu týkajících se umění, menší svobody a pestrosti názorů, mezinárodní izolace, bojkotu rakouských umělců v cizině i bojkotu akcí v Rakousku ze strany umělců zahraničních, setrvalých škod na obraze Rakouska…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu