Kupředu, levá!

Po pátém sjezdu Komunistické strany Čech a Moravy se znovuzvolený šéf Miroslav Grebeníček označil za představitele „moderního proudu“ ve své partaji a zároveň nabídl recept na vyrovnání se s minulostí: měli bychom všichni uznat, že před listopadem 1989 se žilo líp. Je pravda, že už dnes si to spolu s Grebeníčkem myslí třetina zdejší populace a dvaadvacet procent Čechů mu chce ve volbách dát možnost, aby se pokusil uvést někdejší úspěchy znovu do života. Takové množství představuje zřetelnou sílu a jeho vliv na společenskou atmosféru je čím dál viditelnější. Ilustruje to i příhoda ze severomoravského Příboru. Komunističtí zastupitelé tam za pomoci kolegů ze sociální demokracie vetovali před časem schválený záměr vyvěsit na radnici pamětní desku obětem komunistického režimu. Příborští komunisté totiž žádné oběti minulého režimu neznají a po letech poctivé práce se prý nemají za co stydět. S nápadem vyvěsit na radnici pamětní desku obětem komunistického režimu přišli členové Vojenského sdružení rehabilitovaných, tedy vojáků vyhozených z armády po roce 1968. Zpočátku vše vypadalo nadějně, a sdružení dokonce dostalo na výrobu desky dvacetitisícovou dotaci od příborské radnice. Když však měli zastupitelé koncem listopadu odhlasovat, zda pamětní deska může viset na zdi radnice, postavili se komunisté proti, a s pomocí ČSSD své veto proti ODS a lidovcům prosadili. „Nebráníme se tomu, aby podobná deska ve městě byla,“ říká komunistický zastupitel Jiří Myška. "Ale ne na budově…