Když zákon nestačí

Nová doba klade nové požadavky a žádá si nové přístupy. Platí to i v boji s proticivilizačními jevy, jako jsou terorismus, neonacismus či obecně glorifikace těchto aktivit. Dobrou ukázku poskytl před čtrnácti dny Izrael. Izraelský Nejvyšší soud - v zemi bez psané ústavy plnící do značné míry roli soudu ústavního - vynesl 14. listopadu důležitý verdikt. Nařizuje odstranit veškeré atributy, které dělaly poutní místo z hrobu Barucha Goldsteina v Kirjat Arbě na Západním břehu Jordánu, což je židovská osada v převážně palestinském Hebronu. Právě v tomto městě doktor Goldstein v únoru 1994 postřílel 29 modlících se muslimů, než byl sám rukama jejich souvěrců zabit. Jeho hrob - obklopený parkovou úpravou, lavičkami a fontánkou - se poté stal memoriálem pro židovské stoupence tvrdých řešení ze Západního břehu a nejen odtud. To se ovšem neslučuje se zákonem proti glorifikaci terorismu. Logika je jasná. Když Palestinci v Gaze oslavovali pumové výbuchy v autobusech či na ulicích izraelských měst, veřejné mínění demokratického světa se obracelo proti nim. Je to skutečně dílo osamělých fanatiků, jásají-li pak v ulicích davy? Právě to také palestinské samosprávě nejvíce vyčítaly izraelské vlády. Stoprocentně nedokáže zabránit násilí žádná vláda na světě, ale proč Arafát a jeho tým nepotírají atmosféru glorifikace teroru? Proto byl také přijat dotyčný zákon. Ale má-li zákon měřit stejným metrem, musí mířit i do vlastních řad. Je snad v souladu s jeho literou skutečnost, že hrob lékaře…