0:00
0:00
Domov15. 11. 19994 minuty

Od ohně ke svobodě

Astronaut

Před devíti lety sedával Ondřej Giňa (48), do té doby známý spíš jako vyhledávaný rokycanský muzikant, v parlamentní lavici. Porevoluční euforie vynesla na kandidátce OF do zákonodárných sborů i jedenáct zástupců největší české menšiny. „Tenkrát se všechno zdálo nadějné, i pro Romy,“ vzpomíná dnes Giňa. „A teď? Podívejte se na to sám. Co bude za rok? A za dva? Proto jsme tady. " Jeviště Giňova zápasu za důstojný život českých Romů se během let dramaticky změnilo. Parlamentní kuloáry a kanceláře vládních rad pro národnosti teď vystřídal stan a provizorní ohníček na udupaném plácku mezi činžáky v ústecké Matiční ulici. Giňovu tvář lemuje týdenní strniště. Stejně jako on vypadá i osm jeho přátel z celé republiky. Pokašlávající muže, většinou čtyřicátníky a padesátníky, spojují dvě věci: romský původ a odpor k betonové ohradě, jíž ústecká radnice před měsícem oddělila obyvatele dvou zdejších činžáků od okolního slušného bílého světa. O tichém protestu Gini a jeho druhů se pomalu dozvídá svět: novináři světových i tuzemských redakcí a televizí se tu střídají jako na běžícím páse. Když počátkem října začali dělníci ústeckého primátora Hrušky budovat betonovou zeď poprvé, přijel Giňa s kolegy a bez velkých řečí ji za pár minut rozebrali. Zvláštní noční stavební akce za ochrany skoro stovky městských strážníků pak 13. října postavila romské aktivisty před hotové dílo. Pověsili na něj aspoň provizorní transparenty: "Zeď = exodus“ a „Romové, spojte se. " "No jasně,“ směje se u…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články