Švédové nad Prahou

Západoevropští členové NATO na zářijové torontské konferenci o válce v Kosovu sebekriticky přiznali, že starý kontinent tvrdě zaostává za vojenskými technologiemi používanými americkou armádou. Propast je podle představitelů Aliance tak hluboká, že by mohla v budoucnu ochromit schopnost spojenců vést společnou válku. To je velmi vážné varování. Musí si ho vzít k srdci i Česká republika, která při své technologické vyspělosti nemůže po boku spojenců bojovat ani v současnosti. Což byl také důvod, proč se na konferenci v Torontu nevyskytoval žádný náš reprezentant: pozvání dostaly jen země, jejichž vojáci se přímo zúčastnili bitvy o Kosovo. Miloševičovu Jugoslávii porazilo především letectvo; Česká republika ale disponuje jenom obstarožními ruskými stíhačkami, které nejpozději do tří let musí jít do šrotu. Z tohoto hlediska je dobrou zprávou, že se minulý týden sešly na stole ministra obrany Vladimíra Vetchého dopisy od pěti aliančních vlád, které nám nabízejí ke koupi svá bojová letadla.

Čest versus kšeft

Podle budoucího šéfa NATO George Robertsona byl kosovský konflikt nejen první válkou vedenou výhradně Aliancí, ale také zlomem ve vnímání úlohy jejích členů. Až do letoška nechávala bruselská centrála na jednotlivých zemích, jak vyzbrojí své armády. Nadhled posuzující arzenál z hlediska celého spojeneckého svazku v podstatě chyběl. Před třemi lety se však objevily první návrhy na společné jednotky a celý proces urychlilo Kosovo. Zásah proti…