„Plukovník Bedřich Kraus (…) byl úctyhodným pitomcem. Když něco vypravoval, mluvil samé pozitivní věci, tázaje se přitom, zdali všichni rozumí nejprimitivnějším výrazům: ,Tedy okno, pánové. Víte, co je to okno?' Nebo: ,Cesta, u které po obou stranách jsou příkopy, nazývá se silnicí. Ano, pánové. Víte, co je to příkop?‚"Citát je samozřejmě z Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka (1. díl, s. 201, Praha 1966). Následující jsou z aktuální knihy Vladimíra Železného Štvanice s podtitulem Tu televizi nedáme!"Prožíval jsem půvab šedesátých let, jež dodnes mnoha pamětníkům připadají báječná, divadlo Semafor, Formanovy filmy jako Černý Petr, Lásky jedné plavovlásky, a taky big beat, což byl vlastně původní český výraz, byť jsou ta slova anglická, vždyť na Západě se té muzice říkalo úplně jinak - rock and roll.“ (s. 33) „,Mohl bych mít skutečně strašné trable,‘ - troubles se to píše anglicky - říkal Lauder s ustaranou tváří.“ (s. 25) „Kousek za Měšťanskou besedou se táhne veliké pražské náměstí. Má název Karlovo. V dávných časech se mu říkalo Dobytčí trh. Hned zkraje na rohu se tyčí budova Novoměstské radnice. Gotika.“ (s. 56) Nebo: „Mám doma obrovskou knihovnu a mnoho svazků je v ní o dějinách a o jejich konfliktech. Něco také o patnáctém století a o scéně u Novoměstské radnice, pod kterou jednoho dne vyteklo dost konšelské krve.“ (s. 57) A tak dále a tak dále.
Učitel
Jako by člověk při četbě této bleskově sepsané apologetiky viděl Vladimíra Železného…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu