Clintonova čínská karta

Když už si trestuhodná nedbalost CIA měla vybrat krutou daň, ta v podobě nešťastného bombardování čínského velvyslanectví v Jugoslávii přišla Billu Clintonovi draho. V troskách budovy zahynuli tři čínští novináři a zároveň se tam zrodil předěl čínsko-amerických vztahů.

Opereta lásky a nenávisti

Po deseti letech se na televizních obrazovkách objevily davy čínských studentů. Tentokrát ovšem jejich slogany, útoky na zastupitelské úřady USA, Velké Británie, Francie a Německa a zapálení rezidence amerického konzula vypadaly spíš jako proticizinecká hysterie Kulturní revoluce než hnutí za demokracii na náměstí Tchien-an-men. Britský tisk také připomněl napadení a demolici velvyslanectví Spojeného království zfanatizovanými hordami v roce 1967.Pozorovatelům tady v zámoří bylo jasné, že čtyřdenní demonstrace byly podporovány vládou, že studenty do diplomatické čtvrti vozily vnitrácké autobusy a že davy byly řízené policisty. Přesto intenzita vášní překvapila. Po dvaceti letech reforem, v nichž studovaly v USA desítky tisíc studentů a během kterých Čínu zaplavila americká pop-kultura, si závan Kulturní revoluce nikdo nedokázal představit.V tomto smyslu je užitečné mít na zřeteli jednu věc: v Číně běží kulturní čas jinak než na Západě. Američtí a britští politici jsou vždy překvapeni, když se při vyjednávání čínská delegace třeba zmíní o ponížení z opiové války a myslí to vážně. Pro západní vědomí je to stejně absurdní, jako kdyby uprostřed rozhovorů…