Pro milovníky českého kapitálového trhu dvě zprávy. Dobrá - nejobvyklejší metoda šizení malých akcionářů přestává fungovat. Špatná - objevují se jiné, vychytralejší. Za většinou velkých případů přitom stojí cizí investoři, kteří v Čechách ihned zapomněli na západní kulturu obchodování a ochotně se přizpůsobili nejnižší tuzemské úrovni. Naposledy rakouská Elin EBG Elektrotechnik: získala pražské Elektromontážní závody a slíbila menšinovým akcionářům výkup jejich podílu sice za řádnou cenu, ale akcie převezme hned a peníze vyplatí až za pět let.
Bude to se slevou
Krátké ohlédnutí do historie ukazuje, že poměry na českém trhu se přece jen mění k lepšímu. Ještě před třemi lety se běžně stávalo, že některá vlastnická skupina získala nadpoloviční většinu v podniku a ostatní akcionáře odstavila do role bezmocných držitelů papírů, o něž už nikdo nemá zájem. Novely z roku 1996 už nařídily - při dosažení hranice 50, 66 nebo 75 procent akcií - veřejně nabídnout výkup akcií, a to za průměrnou tržní cenu v posledních šesti měsících. Ale co je to tržní cena? A odkdy se vlastně lhůta počítá? S pomocí obratného výkladu Obchodního zákoníku někteří nabyvatelé tvrdili, že do výpočtu se nezahrnuje poslední (a zpravidla nejdražší) nákup, kterým získali majoritu. Pražský Centrotex tak předloni ušetřil desítky milionů, když ovládl textilku Perla a patnácti tisícům akcionářů nabídl 74 korun za akcii, ačkoli podle výpočtu Střediska cenných papírů průměr za poslední…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu