Černá kniha není bez vad

I když Černá kniha komunismu spíš jen zpřesňuje a dává do souvislosti známá fakta, je nutno ocenit už jen to, že se na českém trhu objevila v době, kdy u nás důvěra v pravicové hodnoty prochází jistou krizí. Právě komplexní pohled umožňuje oprostit komunistický způsob zacházení s mocí od lokálních bizarností a spatřit jednotnou leninskou strategii, která se tak či onak uplatnila všude bez ohledu na tradice země, geopolitické podmínky a povahu vůdců. K nezbytným prvním krokům patří aktivizace lůzy, která bezohledným terorem ochromí či rovnou zlikviduje dosavadní elity a po nich zpravidla rolníky, kteří jsou méně závislí na státní moci než jiné vrstvy. Následuje totální umrtvení společenské i hospodářské aktivity a marné pokusy o oživení, ať už formou chruščovovských kouzel s nadějemi, nebo Maovy permanentní revoluce, čarující s novými a novými obrazy nepřátel. Leninovým „geniálním“ vynálezem bylo pouze spojení nevídané bezohlednosti s utopickou sociální rétorikou. Ta se dnes u nás rozléhá stále sebevědoměji, takže je užitečné vědět, jakým hrůzám staví předmostí. Kniha vyšla s náležitou propagací v pravý čas, avšak chvatná příprava českého vydání má některé negativní důsledky. Úroveň překladu je kolísavá a některým analytičtějším partiím (zvlášť v části o Číně) rozumíme jen s obtížemi. Také poznámkový aparát působí českému čtenáři značnou frustraci. O obrysech dějin zachycených hlavním textem máme jisté povědomí, ale občas tu najdeme i náznak nějakého zajímavého a neznámého detailu, který je však rychle uzavřen číslem poznámky. Vzadu pak je odkaz na citovaný pramen, který lze jistě najít v pařížské Národní knihovně, ale sotva v Klementinu. Vzhledem k nemalé prodejní ceně díla by si český čtenář určitě zasloužil vstřícnější poznámkový aparát.