Bombardování Jugoslávie zastínilo celou řadu důležitých událostí na domácí i zahraniční politické scéně. Zapadl i berlínský summit EU, nejvýznamnější událost německého půlročního předsednictví Unie. Šlo přitom o schůzku, jejíž „výstup“ měla Česká republika a ostatní přidružené země EU sledovat s velkým napětím a pozorností. Hlavním tématem berlínského setkání byla totiž tzv. Agenda 2000. Touto agendou - „tedy reformami vnitřního uspořádání organizace“ - se Unie zabývá především s ohledem na své další rozšíření a teprve na druhém místě je řeč o dalším důvodu: o možnosti rozjet nová jednání o globálním snižování celních tarifů v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Výsledek setkání hlav států EU se zatím jeví spíše jako zklamání. Kompromis, který je prezentován veřejnosti, nejvíce ze všeho vyhlíží jako shoda na mírných a bezbolestných změnách. A to přesto, že nám politici, jak bývá zvykem, tvrdí opak. Pro rozšíření Unie není výsledek summitu dobrá zpráva.
Nový šéf Romano Prodi
Nejprve se ale musíme vrátit o něco zpátky. Dříve než premiéři a prezidenti začali jednat o Agendě 2000, jmenovali nového šéfa Evropské komise. Namísto neúspěšného Jacquesa Santera nastoupil bývalý italský premiér Romano Prodi. Většina západoevropských komentátorů se bez ohledu na svou ideologickou orientaci shoduje na tom, že při výběru komisaře měli představitelé jednotlivých států Unie šťastnou ruku. Jde o pracovitého člověka a vzdělaného ekonoma, který působil i na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu