Čeští zákonodárci se již dva měsíce radí, zda odsoudit porušování lidských práv v Číně a Tibetu, nebo být radši zticha. Dolní komora se koncem prosince rozhodla pro druhou variantu, úkol hájit nedělitelnost svobody si vzal však za svůj Senát. Šéf jeho zahraniční výboru Michael Žantovský připravil už loni deklaraci vyzývající čínskou vládu, aby propustila všechny své politické vězně a dodržovala lidská práva. Žantovského výbor pak senátorům jednomyslně doporučil, aby výzvu projednali na nejbližší, lednové schůzi. Pátého ledna ovšem navštívil horní komoru čínský velvyslanec Yan Peng a ostře protestoval proti údajnému „vměšování do vnitřních záležitostí Číny“. O den později odsunul organizační výbor Senátu projednání „protičínské“ deklarace z programu.
Programový zásah udělal organizační výbor na návrh zástupce lidovců Jiřího Šenkýře. „Dostal jsem strach, aby senátoři nehlasovali o tak důležitém materiálu, aniž by ho předtím důkladně prostudovali,“ vysvětluje svou aktivitu Šenkýř. Proto navrhl, aby deklaraci projednali kromě zahraničního i další výbory - hospodářský, petiční a zdravotnický. Širší diskuse o materiálu je podle Šenkýře běžnou praxí, a bylo by tedy spíše výjimkou, kdyby obhajobu čínských politických vězňů nechali senátoři na jediném z nich. Výbory se rezolucí budou zabývat tak, že na schůze přijde její předkladatel Václav Benda a pohovoří se členy o lidové Číně.
Nech to být (vlastně uzrát)
Kromě sedmičlenného klubu ODA, který je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
