Válka o kříž

Kongres USA, izraelský Kneset, mezinárodní Světový židovský kongres, polská katolická církev, polská vláda a polský Úřad ochrany státu (UOP, obdoba české BIS) - tak zhruba vypadá seznam hlavních aktérů nejnovějšího konfliktu, který se odehrává na území někdejší štěrkovny položené přímo vedle koncentračního tábora Auschwitz. Už delší dobu je to snad nejznámější štěrkovna na světě.

Dějiny štěrkovny

Na území štěrkovny, využívané od minulého století, byla před druhou světovou válkou budova burzy pracovních sil pro sezonní dělníky, jejíž název Staré divadlo parafrázoval jméno nejslavnější krakovské scény. Právě zde za války umístila správa osvětimského tábora sklad Cyklonu B, látky, která v židovském šoa sehrála tak tragickou roli. Později byla budova burzy opuštěná, až ji v polovině 80. let obsadil řád karmelitánek, což zavdalo důvod k četným protestům židovských kruhů téměř na celém světě (viz rámeček).Zmíněná štěrkovna však byla za války využívána i jinak - SS ji používaly jako místo hromadných poprav. Není známo, kolik osob při nich zahynulo. Ve skutečnosti jsou dokumentovány jen dvě popravy roku 1941, kdy zde bylo postříleno celkem 152 Poláků (mj. starosta města Krakova a několik pracovníků Jagellonské univerzity). Právě na místě jejich popravy byl koncem 80. let vztyčen kříž nazývaný papežským. Původně totiž vznikl jako hlavní prvek oltáře, před nímž v roce 1979 sloužil Jan Pavel II. mši v táboře Birkenau. (Navzdory původní dohodě s…