
Tuzemské vysoké školy každoročně odmítnou více než padesát tisíc zájemců o studium. Pro kandidáty, kterým státní úřady dosud úspěšně bránily ve vzdělání, se během letošních prázdnin objevila první šance na změnu k lepšímu. Po devíti letech od změny režimu spatřil světlo světa konkrétní návrh alternativy ke zdejším „kamenným“ univerzitám. Sepsali ho členové Sdružení škol vyššího studia a minulý týden dorazil na stůl ministra školství Eduarda Zemana. Jeho jádro je stručné. V Česku je možné vlastně ihned vytvořit celý systém nových škol, které maturantům nabídnou krátké, praktické vzdělání a spolu s ním i titul bakaláře. Realizace záleží na vládě sociálních demokratů.
Devět z deseti


V civilizovaném světě i v některých postkomunistických zemích je podíl vysokoškoláků v populaci několikrát vyšší než u nás. Známý přítel rovných příležitostí v přístupu ke vzdělání socialista Tony Blair se často chlubí svým snem, aby roku 2000 v Británii prošlo nějakým typem vysokoškolského studia plných 90 procent maturantů. Podobné plány mají i ve Finsku nebo v Irsku. V České republice zatím činí podíl vysokoškoláků mezi maturanty zhruba pětinu. Tajemství vysokého počtu studentů na Západě spočívá v tom, že si kromě „kamenných“ univerzit mohou vybrat z široké nabídky praktičtějších typů škol. Obdoba slavných německých Fachhochschulen (vysokých odborných škol) nebo britských či amerických colleges u nás neexistuje: studenti jdou po maturitě buď na univerzitu, nebo do…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu