Ber cenu, dokud ji máš

Kde se nehledají skutečné problémy, musí se vymyslet a vyrobit nějaké pseudoproblémy, protože se nakonec ukáže, že přece jen to trochu problémy jsou. V dokumentu Zblízka, který vysílala minulý týden ČT 2 (rež. Radim Špaček) člověk zaslechl tolik pozoruhodných úvah od renomovaných tvůrců, že musel získat dojem, že kardinální otázkou doby je, zda má kdosi právo nepřijít si pro nějakou cenu, když přece všichni ostatní si pro ni rádi přijdou, i když žádnou zrovna nedostanou.

Dokument měl v podtitulu název Cena bez ceny a z velké části se věnoval určitě skandálnímu případu dvou ceremoniálních disidentů, tedy odpadlíků, jednoho skutečného, Ivy Bittové, a druhého jen tak polovičního a nerozhodnutého, režiséra Petra Zelenky. Oba, jak známo z dlouhých rozborů a ohlasů v tisku, si troufli nezúčastnit se svátku všech muzikantů, respektive filmařů, které se pro ně každý rok v Lucerně pořádají; jednou se jmenují Gramy a jindy Český lev. Bittová a Zelenka měli sice každý trochu jiné důvody, u Bittové to byl zdravý instinkt, u Zelenky zdravá úvaha, ale to je de facto jedno, protože - jak televizní divák viděl - dovolovat si to neměli. „Pýcha předchází pád,“ prohlásil Michael Kocáb, což v případě Ivy Bittové zní skutečně paradoxně, a pak, ovlivněn parlamentní zkušeností, použil zarážející přirovnání: „Je to, jako kdyby poslanci nerespektovali usnesení sněmovny.“ A koryfej z jiné branže, Jan Svěrák, míní toto: „Uráží to všechny lidi, kteří se toho účastní,“ a pak dodal něco…