Mečiar na dvou frontách

V roce 1998 opět srovnají oba následníci Československa krok ve volbách: zatímco tentokrát se bude předčasně volit do české Poslanecké sněmovny, na Slovensku naopak doslouží třetí Mečiarův kabinet do konce volebního období. Mnozí jsou přesvědčeni, že Václav Klaus už skončil, a mnozí předpovídají konec i Vladimíru Mečiarovi. Navzdory dnešním ztrátám ODS i HZDS u jejich domácích voličů, které v obou případech dosahují podle průzkumů až deseti procent, to přesto nemusí být pravda. Mimo jiné i proto, že přinejmenším Bratislavu zanedlouho čeká krize ústavní.

Nejde to bez HZDS

2. března skončí po pěti letech mandát prezidenta Michala Kováče a je téměř jisté, že následující den se Slovensko ocitne bez hlavy státu. Schůzi, na které se má prezident volit, ovšem svolal šéf parlamentu Gašparovič už na 23. ledna. Prezidenta musí podle slovenské ústavy zvolit třípětinová většina poslanců. Ale najít ve stopadesátičlenném parlamentu potřebných 90 hlasů je bez dohody mezi Mečiarovým HZDS, jeho koaličními partnery a alespoň částí opozice prakticky nemožné. Do prvního kola voleb přitom své kandidáty nabídne jen opozice - postkomunistická Strana demokratické levice postaví Juraje Hraška, ministra životního prostředí v Moravčíkově vládě v roce 1994, a Slovenská demokratická koalice (SDK), jinak favorit letošních parlamentních voleb, vědce a šéfa slovenského Helsinského výboru Štefana Markuše. Křesťan Markuš by byl prvním člověkem bez komunistické minulosti zvoleným…