Vládu čeká ještě do voleb úkol, který zásadním způsobem ovlivní život v této zemi. Tošovského tým se totiž chce v nejbližší době zabývat koncepcí naší energetické politiky pro příští půlstoletí. Návrh připravuje úřad ministra Kühnla a směry jsou v zásadě možné dva. Buďto budeme pokračovat v dosavadním drancování přírodních zdrojů, nebo se pokusíme o nový přístup. Za první variantu se plnou vahou svého hlasu staví těžaři a energetici. Zničené lesy, měsíční krajina českého severu a celková změna společensko-politické situace však volají po novém řešení. Pomineme-li rozlehlou Austrálii, těžíme dnes v poměru k počtu obyvatel nejvíce uhlí na světě, celková spotřeba energie na osobu je u nás stejná jako v supervýkonném Japonsku a elektřinou plýtváme dvakrát více než konzumenti v Evropské unii. Je tedy načase naordinovat si energetickou dietu a vymyslet přechod na moderní, konkurenceschopný systém.
Kühnlova sázka na uhlí
V Kühnlově energetickém výhledu se o nutnosti léčit českého bumbrlíčka hovoří velmi často. Na čtyřiceti stránkách koncepce si lze několikrát přečíst, že bychom měli méně ničit životní prostředí, více šetřit, dlouhodobě upřednostňovat úsporné technologie a spotřebiče před stavbou nových elektráren. Jde však jen o hezká, nezávazná slova. Když se ministerský materiál rozhovoří konkrétním jazykem, prosazuje zcela odlišné cíle.Základní tezí navrhované vládní koncepce je jako za starých dobrých časů bolševismu co největší energetická…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu