Temelín v nedohlednu
Když šéfové české energetiky nedávno oznámili, že atomová stavba v Temelíně má další skluz, dostal se jejich vzkaz maximálně mezi krátké zprávy na třetích stranách celostátních deníků.
Když šéfové české energetiky nedávno oznámili, že atomová stavba v Temelíně má další skluz, dostal se jejich vzkaz maximálně mezi krátké zprávy na třetích stranách celostátních deníků. Nuda je pochopitelná: v posledních dvou letech oznamuje ČEZ prodloužení stavby své „nejbezpečnější a nejmodernější elektrárny světa“ v průměru jednou za sto dní. Poslední sešup je ale přece jen něčím výjimečný: i dosud neochvějní stavitelé totiž začínají veřejně a nahlas připouštět, že v případě Temelína se už může stát de facto cokoli. „Spuštění elektrárny před rokem 2000 je v tuto chvíli spíše naším zbožným přáním,“ říká dnes mluvčí ČEZ Miroslav Novák.„Další zdržení se nedá vyloučit,“ doplňuje ho reprezentant hlavního dodavatele, generální ředitel Škody Praha Stanislav Svoboda. Oba přitom mluví o věci, která prozatím spolykala okolo padesáti miliard a podle nejpesimističtějších, dva roky starých prognóz měla fungovat od letošního září.
Do příštího tisíciletí
Ministr Kühnl při svém nástupu do funkce požádal veřejnost, aby mu v otázce temelínské elektrárny nechala nějaký čas na seznámení se s detaily a nenutila ho hned k jasnému stanovisku. Doba „hájení“ skončila minulý pátek: ten den si ministr průmyslu budoucí energetický zázrak poprvé osobně detailně prohlédl a ihned poté předstoupil před novináře. „Temelín je nesmírně složité dílo, a i když stavba přinesla vážné problémy, na nutnosti ji dostavět a co nejrychleji spustit to nic nemění,“ řekl ministr a dodal: „Elektřinu z Temelína nutně potřebujeme.“ Stejně tak není možné zjistit, jaké zdražení už vláda není ochotna tolerovat. „K Temelínu alternativa prostě neexistuje,“ říká na to Kühnl stereotypně. I přes oficiální optimistické vize je ale zajímavé, že alespoň mezi úředníky je možno zaznamenat dosud nevídanou skepsi. „Tato otázka je méně nesmyslná než před rokem,“ odpovídá Ivan Novák (sedící za Kühnlův úřad v dozorčí radě ČEZ) na dotaz, zda by místo neustálého protahování a prodražování nebylo lepší jihočeský technologický zázrak rovnou zavřít. Podle aktuálního vysvětlení energetiků za skluz především mohou problémy spojené s kladením kabelů v reaktorové hale. Od příchodu americké firmy Westinghouse, která má nahradit ruský systém řízení, musí naši inženýři nacpat do ruských tras kabely podle amerického receptu. A protože západní normy přikazují nechávat kolem kabelů mnohem větší ochranná pásma, mají technici problém, jak to všechno do sítě po Rusech nacpat. Z více než tisíc kilometrů nutné kabeláže tudíž na dva roky zvládli zhruba čtvrtinu. „Nepopírám, že jsme občas udělali nějakou chybu. Teď už ale víme, jak na to,“ říká ředitel Svoboda. Odměna za dvouleté experimenty je přitom sladká. Díky postupně nabývaným zkušenostem a přísné kontrole bude Temelín podle Svobody „nejpečlivěji jištěnou elektrárnou na světě, která bude zcela jistě moderní ještě za čtyřicet let“. A to prý ještě není všechno: Škoda Praha se navíc v Temelíně naučí přestavovat ruskou jadernou elektrárnu podle amerických norem. „Získáme tím neuvěřitelně cenné know-how. V budoucnosti ho využijeme při předělávání dalších elektráren - třeba na Ukrajině a v samotném Rusku,“ sní o světlé budoucnosti svého podniku ředitel Svoboda.
Není to tak jisté
Pokud se dostavba Temelína přehoupne do příštího tisíciletí, budeme už intenzivně jednat o svém přičlenění do Evropské unie. Tím pádem přestane být JETE pouze otázkou českého schválení a českých norem. Unie také rozhodně nesrazí podpatky před utajováním informací o Temelínu, se kterým se česká veřejnost už de facto smířila. Podle našich stávajících zákonů je totiž jakákoli expertiza rizik JETE pouze věcí místních jaderných inženýrů. Příčiny jsou jednoduché: stavební řízení k elektrárně proběhlo za komunistů bez jakékoli nezávislé oponentury a podle atomového zákona jsou účastníky schvalovacího řízení před spuštěním výhradně ČEZ a Státní úřad pro jadernou bezpečnost. To je v Evropě pochopitelně nemyslitelné. ČEZ námitky proti svému tajnůstkářství odráží tvrzením, že zveřejňuje „téměř všechno“. Jedním dechem ale připouští, že některé údaje musí mít zvláštní režim - jednak prý kvůli bezpečnosti a jednak kvůli know-how. V Evropě se ovšem za tajnou bezpečnostní informaci považuje například plán rozmístění elektrárenské ochranky, a nikoli technické detaily reaktoru. Nutnost plné informovanosti o Temelínu je navíc umocněna tím, že nejde o normální jadernou elektrárnu, ale mnohokrát pozměňovaný hybrid. Jak to dopadne, když se pokusy o „unikátní přestavbu“ ruské elektrárny dostanou pod kontrolu civilizované veřejnosti, dokazuje koneckonců sousední Německo: východoněmecká obdoba Temelína, elektrárna Stendal, byla po sjednocení těsně před dokončením, a přesto byla v roce 1991 zastavena. A nemusí jít jen o Temelín. Už více než pět let je zastaven i provoz dalšího klenotu bývalé NDR: atomové elektrárny Greiswald, která byla pro změnu obdobou našich Dukovan.
Jádro v televizi
Dodavatel paliva a bezpečnostního systému, americká firma Westinghouse, v Temelínu už jen „dojíždí“ svoje skomírající jaderné aktivity. O tom, že Westinghouse už dávno nepovažuje atom za svůj úkol číslo jedna, se v Čechách mluví už dlouho: firma koneckonců prodala poslední jaderný reaktor v 70. letech. V poslední době se z finančních důvodů odklání od energetiky definitivně: soustřeďuje se především na televizní průmysl. V energetickém světě je na Westinghouse zajímavá spíše jiná věc: podle analytiků z českobudějovické poradenské firmy Calla překračuje průměrně o 3–5 let termín dokončení svých elektráren a její náklady na tyto stavby stoupají u uzavřených zakázek v průměru zhruba čtyřikrát. V tomto směru stojí za pozornost zatím nezávazný požadavek, s nímž se firma nedávno obrátila na ČEZ: instalace bezpečnostních požadavků v Temelíně se prý protáhnou zhruba o rok a ČEZ by měl zaplatit minimálně miliardu navíc. Pochybnosti kolem „nejmodernější americké technologie“ nedávno posílil i americký deník Wall Street Journal: podle jeho informací se Westinghouse pokouší prodat svoji energetickou divizi. Zájem sice je, ale potenciální kupec, mamutí koncern Siemens, má jednu základní podmínku: z prodeje musí být rozhodně vyřazena jaderná divize Westinghouse.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].