Když národ soudí NATO

Jarní referendum o vstupu do NATO skončilo na Slovensku hádkami mezi ústavními činiteli a desetiprocentní volební účastí. Tento krach Bratislavu připravil o poslední šanci dostat pozvánku nejen do Severoatlantické aliance, ale také do Evropské unie. Ke slovenskému scénáři se nebezpečně přiblížilo i Maďarsko. Svými několik měsíců trvajícími spory o to, jestli vůbec referendum vyhlásit a jaké otázky vlastně položit, znechutili maďarští politici i své americké kolegy. Například Zbigniew Brzezinski Maďary veřejně upozornil, že „NATO není Varšavská smlouva, a pokud se tam někomu nechce, my ho ke spojenectví nenutíme“.

Než zazní hlas lidu

Obyčejný člověk to může jen těžko pochopit. Všechny maďarské parlamentní strany - od vládnoucích socialistů a liberálů přes opoziční konzervativce až k populistickým malorolníkům - hlasitě podporují co nejrychlejší vstup své země do NATO a souhlasí s nimi podle průzkumů i většina obyvatel. Přesto vedly spory kolem referenda k nejhorší politické krizi od roku 1990, kdy taxikáři a řidiči kamionů zablokovali Budapešť (viz rámeček). Ještě v srpnu nebylo jasné, jestli půjde o referendum „závazné“, nebo pouze „poradní“. V září a říjnu se politici přeli, zda doplnit otázku o vstupu do NATO dotazem na další postup liberalizace obchodu s pozemky, a až čtvrtého listopadu parlament odhlasoval, že závazné referendum proběhne za dva týdny (tedy minulou neděli) a otázka bude znít: "Souhlasíte, aby si Maďarská republika zajistila…