Čínské Právo mezi námi

Když skončila válka v Zálivu, poslal Saddám Husajn největším americkým deníkům obhajobu své agrese. Sebe v ní vylíčil jako zapáleného vyznavače lidských práv a Kuvajt jako odvěkou iráckou provincii. Ve jménu svobody slova přitom žádal, aby noviny jeho memorandum otiskly. Dostal však stručnou odpověď: protože jde o propagandu bez vypovídací hodnoty, nebudeme ji publikovat a pro její zveřejnění si musíte koupit prostor na stranách vyhrazených pro inzerci. Což Saddám nakonec udělal.

Na tuto principiálnost vůči tyranskému vidění světa nelze nevzpomenout při četbě rozhovoru s čínským velvyslancem v Česku Yen Pengem, který minulé úterý otiskl deník Právo. Tématem byl Tibet, tedy země, kterou komunistická Čína už desítky let vojensky okupuje a ničí. Právo ovšem čínskému představiteli poskytlo svou první stranu, aby bez dotěrných otázek čtenáři vysvětlil, že okupace je přátelskou pomocí a ničení rozvojem.

Co se vlastně od Yen Penga v Právu dozvíme? Starou, i nám ještě celkem nedávno důvěrně známou píseň komunistické dezinformace. Dalajlama je lhář a zločinec, který chce uchvátit zem patřící už po staletí k Číně, rozdmýchává mezi Tibeťany a Číňany národnostní nenávist, překáží rozvoji a pokroku Tibetu, ze zahraničí podněcuje nepokoje. Naproti tomu osvícená čínská komunistická moc zavedla „v nejzaostalejší a nejtemnější zemi světa“ demokratické reformy, osobní svobodu, politická práva, hospodářský rozkvět a vůbec „pohodový život“.

V celém textu nenajdeme jedinou…