Skromný stát neznamená chudý stát

Ekonomická role státu (vlády) se ve dvacátém století zvětšuje prakticky nepřetržitě. Ekonomové se sice stále přou, jak nejlépe tento růst státní kontroly nad hospodářstvím měřit, nicméně samotné zvětšování role státu nezpochybňuje nikdo. Jedním z nejpřesnějších měřítek je pak sledování podílu vládních výdajů na celkovém hrubém domácím produktu dané země (HDP) v delším časovém období. Vliv státu na ekonomiku se totiž v uplynulém století nezvyšoval rovnoměrně.

Budulínek stát

Zatímco v roce 1870 činil v 17 ekonomicky vyspělých státech Evropy a Severní Ameriky podíl státních výdajů na HDP v průměru jen 8,3 % a do I. světové války se prakticky nezměnil (dosahoval 9,1 %), po válce to bylo 15,4 % a v období tzv. hospodářské krize před II. světovou válkou dokonce 18,3 %. Po válce se pak úroveň státních výdajů stabilizovala okolo 25 % HDP. Za zhruba 90 let se tedy podíl státu zvýšil o 17 %, a to především díky dvěma světovým válkám. Za dalších dvacet let (v šedesátých a sedmdesátých letech), tedy v období bezprecedentního míru snad s výjimkou války ve Vietnamu, se však mnohé změnilo. Vliv státu na ekonomiku se téměř zdvojnásobil, když státní výdaje vzrostly až na 43 % HDP. Zpomalení tohoto trendu přinesla teprve osmdesátá a devadesátá léta, takže v roce 1994 dosáhly vládní výdaje „pouhých“ 47 % HDP. Růst státních výdajů se soustřeďoval především do oblasti sociálních transferů obyvatelstvu a dotací, jejichž podíl vzrostl z 8 % v roce 1960 na 23 % HDP v…