Opozice v pasti

Ing. JÁN LANGOŠ se narodil roku 1946 v Bánské Bystrici v katolické rodině. Po studiích fyziky na bratislavské technice pracoval v bratislavském Ústavu technické kybernetiky Slovenské AV jako experimentální fyzik. Jako odpůrce tehdejšího režimu se podílel na vydávání slovenských ineditních časopisů, mj. spoluredigoval první slovenský politický měsíčník Bratislavské listy. V roce 1990 se stal místopředsedou Sněmovny lidu Federálního shromáždění a pak ministrem vnitra federální vlády, od října 1994 poslancem Národní rady Slovenské republiky na kandidátce Křesťanskodemokratického hnutí (KDH). Od listopadu 1995 je předsedou Demokratické strany a členem parlamentního klubu KDH. Je ženatý, má dvě dcery, jeho rodina žije v Praze.

Jak se dělá politika v Bratislavě, když má člověk rodinu v Praze?

Těžko. Dvacet let jsem žil tradičním rodinným životem. Moje politická role znamenala převrat v mém soukromém životě.

Nestojí v pozadí rozdělení vaší domácnosti úvaha, že kdyby na Slovensku k něčemu došlo, je lepší mít své nejbližší v bezpečí?

Ano, je to jeden z důvodů. Já osobně jsem však o emigraci neuvažoval ani za komunismu. Velice si přeji žít zase dohromady s manželkou a dcerami.

Zprávy ze Slovenska jsou takové, že mu zahraničí přestává rozumět. Co se tu vlastně podle vás odehrává?

Slovensko prochází od voleb v roce 1992 velice složitým vývojem. Jednoduché vysvětlení pro situaci v mé vlasti…