Všechna diskriminace stranou

Den prezidentských voleb v USA nerozhodl jen o pokračující vládě demokratů v Bílém domě a republikánské většině v Kongresu, ale dal také důležitý signál, pokud jde o další osud affirmative action, velkorysého a zároveň rozporného pokusu, jak smířit většinovou anglosaskou a menšinovou polyetnickou Ameriku. Vedle voleb se totiž 5. listopadu v mnoha státech Unie konala i referenda o nejrůznějších otázkách. V jednom z nich hlasovala Kalifornie proti affirmative action, tedy proti tomu, co jedni nazývají obrácenou diskriminací a druzí zajištěním rovných šancí pro sociálně handicapované skupiny, mezi něž se v Americe řadí také ženy.Nyní jsou tedy v Kalifornii ohroženy programy, jež preferují příslušníky těchto skupin v přístupu na univerzity, při hledání míst ve veřejném sektoru či v získávání veřejných zakázek. Význam referenda je umocněn tím, že Kalifornie je nejlidnatějším, nejbohatším, můžeme říci nejvýznamnějším státem Unie. Mnohé trendy, které se později rozšíří po celé zemi, začínají právě tady.

Zdánlivě nevinná věta

Hlasování o affirmative action bylo hlasováním o tzv. Návrhu 209, tedy o návrhu dodatku kalifornské ústavy, jenž nyní vstoupil v platnost. Tento dodatek zakazuje diskriminaci ve veřejném sektoru, ale i preferenční zacházení na základě rasy, pohlaví, barvy pleti, etnicity nebo původu. Zdánlivě nevinná věta, jakoby vystřižená z kterékoli demokratické ústavy, nebude znamenat nic jiného než značné omezení affirmative action ve státě…