Nechci tu zeširoka projednávat všechny problémy rusko-ukrajinských vztahů. Mám prostě lidské přání popovídat si s Borisem Nikolajevičem, odbyl novináře ukrajinský prezident Leonid Kučma, než jej 24. října v podmoskevském sanatoriu Barvicha přijal Boris Jelcin. O dvě hodiny později však už letěla světovými agenturami překvapivá slova Jelcinova mluvčího Sergeje Jastržembského, který ohlásil, že oba prezidenti během půlhodinového rozhovoru „dosáhli dohody ve všech otázkách spjatých s Černomořskou flotilou“. V praxi to znamená, že Ukrajina pronajme sevastopolskou základnu na dvacet let Rusku, které na oplátku uzavře s Kyjevem smlouvu o přátelství a dobrém sousedství. Tu by měl po třech letech odkládání podepsat Boris Jelcin. Cesta do ukrajinské metropole má být jeho první zahraniční návštěvou po plánované operaci.
Očekávání rozpadu
Pokud si to Jelcin ještě nerozmyslí, znamená to v rusko-ukrajinských vztazích výrazný posun. Podpisem „velké“ bilaterální smlouvy má totiž Moskva potvrdit stávající hranici mezi oběma zeměmi. Tím si uzavře dveře k jejímu zpochybňování, ke kalkulacím s napětím mezi východní a západní části Ukrajiny nebo k vyslovení nároku na Rusy obývaný Krym.Ještě před dvěma třemi lety byly takové možnosti seriózně probíraným tématem. V lednu 1994 oznámil americký deník The Washington Post, že získal tajnou analýzu amerických tajných služeb, která počítá s rozpadem Ukrajiny. Podle analytiků CIA se měla kvůli hospodářským těžkostem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu