Různé motivy, stejné cíle

Mohu jen souhlasit s tezí svého běloruského kolegy Lukašenka, že ruský a běloruský národ si přejí žít ve světě, v němž nepanuje jaderné nebezpečí, které se v souvislosti s rozšířením NATO může přiblížit k našim zemím, prohlásil ruský prezident Jelcin, když „s velkou pozorností“ prostudoval běloruský návrh na utvoření bezjaderné zóny ve středovýchodní Evropě. Tzv. Lukašenkova iniciativa, již hodlá běloruský prezident prosadit na mezinárodním fóru, chce dosáhnout toho, aby pásmo států mezi Ruskem a Německem - od Pobaltí, Běloruska a Ukrajiny přes Polsko, ČR, Slovensko a Maďarsko až po Rumunsko a bývalou Jugoslávii - bylo prohlášeno za zónu bez jaderných zbraní. A to bez ohledu na to, zda některá z těchto zemí v budoucnu vstoupí do Severoatlantické aliance.

Poslední bašta

Běloruské ministerstvo zahraničí právě dokončuje koncept celého projektu, o němž chce poté začít vyjednávat s klíčovými členy jaderného klubu - USA, Francií a Velkou Británií. Aby s těmito státy, které jsou hlavními iniciátory rozšíření NATO na východ, měli Bělorusové vůbec o čem hovořit, počítají ve svých plánech s „velkými ústupky“ vůči Západu. Podle zpráv, které se objevily v ruském tisku, by vlastně bezjaderná zóna nebyla moc přísná - nad střední Evropou by mohly létat letouny NATO, v polských přístavech by směly kotvit ponorky s jadernou výzbrojí na palubě.Konkrétní informace o obsahu Lukašenkovy iniciativy však zatím pocházejí výhradně z novin, které se odvolávají na…