Stále s úsměvem

Snad žádnému z izraelských premiérů se po nástupu do úřadu nedostalo v zahraničí tolik pozornosti a pocty jako minulý týden Benjaminovi Netanjahu, když krátce po svém zvolení přijel do Washingtonu, aby se setkal s prezidentem Clintonem, se členy Kongresu a představiteli židovských organizací. Ti analytici, kteří předpovídali, že půjde pouze o zdvořilostní návštěvu, se mýlili. Benjamin („Bibi“) Netanjahu využil každou chvíli ve Washingtonu i v New Yorku k tomu, aby svým posluchačům vysvětlil změny v izraelské politice, jež se týkají zejména mírového procesu s Palestinci a se Sýrií.

Bez zásahů zvenčí

Netanjahu a Clinton se setkali krátce po „Bibiho“ příletu do Washingtonu a strávili spolu dvě a půl hodiny místo předem plánovaných šedesáti minut. Clinton samozřejmě znal kritický postoj izraelského premiéra k palestinské samosprávě i jeho názor, že syrský prezident Háfiz Asad podporuje teror v oblasti Blízkého východu. Znal také „Bibiho“ závazek, že jeho vláda dodrží již uskutečněnou část dohod z Osla, že bude pokračovat v pokusu dosáhnout míru s Arafátem, ale výlučně za podmínek, které určí premiér a jeho vláda - bez jakýchkoliv zásahů zvenčí. Americký prezident se nicméně nedoslechl, že ony „zásahy zvenčí“ má na svědomí on sám.Netanjahu nehovořil o zásazích Clintona do politiky Rabinovy a pak Peresovy vlády. O tom, co si „Bibi“ skutečně myslel, můžeme jen spekulovat, ale známe-li jeho dosavadní postoje, mají tyto spekulace logiku. Clinton totiž…