Relativně lidský pochod smrt

Z Brna dorazil další významný vzkaz do probíhající debaty o česko-německých vztazích. Deset měsíců poté, co Ústavní soud posvětil platnost Benešových dekretů, přišla se svou troškou do mlýna poválečných dějin i policie. Vyšetřovatel krajského úřadu Zdeněk Krejčí totiž odložil trestní oznámení čtyř českých intelektuálů v čele se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem, kteří obvinili neznámé pachatele z nepromlčitelného zločinu genocidy spáchané na německém obyvatelstvu během divokého odsunu Brna v květnu 1945. Počet obětí tohoto pochodu smrti není dodnes jednoznačně znám: zatímco německá strana mluví o několika tisících, české úřady uvádějí 476 mrtvých.

Pozdě, a ne přece

Ludvík Vaculík s verdiktem vyšetřovatele nesouhlasí a tvrdí, že ke skutečně nestrannému vyšetření případu u nás chybí politická vůle. „Bylo by třeba vyslechnout nové svědky, ne jen klást vedle sebe staré důkazy, a pak je administrativně smést ze stolu,“ říká. Podle českého trestního řádu však lze svědky vyslýchat až v okamžiku, kdy se od „neznámého pachatele“ přejde k trestnímu stíhání konkrétního člověka - a to se v tomto případě nestalo. Policie proto vycházela zejména z archivních dokumentů (patřily mezi ně i vzpomínky a svědectví „odsunovaných“ Němců) a z několika rozhovorů s dosud živými pamětníky. Z nich vyšetřovatel snahu o „úplné nebo částečné zničení národní skupiny“ (jak genocidu definuje trestní zákon) nedokázal. A i když je v těchto listinách zachycena řada hrůzných činů …