Prodej státních podílů ve čtyřech největších bankách bude bezkonkurenčně největším privatizačním oříškem a jedním z nejdůležitějších hospodářsko-politických rozhodnutí příští vlády. Privatizace bank se musí povést: vláda si ji prostě nemůže dovolit zpackat ve stylu Stehlíka a kladenské Poldovky.Čtyři největší, dosud „polostátní“ finanční ústavy - Komerční banka, Československá obchodní banka, Investiční a Poštovní banka (IPB) a Česká spořitelna - jsou většinou dědici předlistopadové Státní banky československé a zároveň suverénně nejmocnějšími hráči na ekonomické šachovnici České republiky. Moc finančních obrů se nevyčerpává tím, že hospodaří se sumou, která v součtu činí více než bilion korun. Jejich pozici nejvíc posiluje fakt, že české hospodářství, které se začíná probouzet z úpadku způsobeného bolševickým centrálním plánováním, stojí daleko více než „normální“ ekonomiky na úvěru. Banky jsou silné také díky kuponové privatizaci: prostřednictvím investičních společností ovládají největší privatizační fondy, kterým zase patří většina velkých podniků - od strojírenských gigantů po ČEZ.
Začíná se zdola
Ve hře jsou velké peníze - například tržní hodnota Československé obchodní banky bývá odhadována na téměř jednu miliardu dolarů - i obrovská ekonomická moc. Vláda se sice dosud na ničem nedohodla, některé banky si ale začínají počínat aktivně samy: podle zpráv z tisku kontrolují významnou část IPB firmy napojené na její vlastní management. Firma…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu