Jak vyždímat miliardy
Vypadá to skoro jako zázrak. Ještě asi před rokem bylo Srbsko považováno za zemi se snad nejčernějšími hospodářskými výhledy. Tamní míra inflace ze dne na den lámala rekordy, výroba se prakticky zastavila, nešlo sehnat ani základní potraviny.
Vypadá to skoro jako zázrak. Ještě asi před rokem bylo Srbsko považováno za zemi se snad nejčernějšími hospodářskými výhledy. Tamní míra inflace ze dne na den lámala rekordy, výroba se prakticky zastavila, nešlo sehnat ani základní potraviny. Hrubý domácí produkt (HDP) jen za rok 1993 poklesl o 30,3 %. Bylo nabíledni, že Srbsko stojí před kolapsem. Dnes se však pyšní stabilní měnou, růstem průmyslové výroby (41,6 % za první pololetí loňského roku) a reálným růstem mezd. Takový zvrat k lepšímu - a zvláště přihlédneme-li k izolovanosti Srbska od okolního světa - musí opravdu budit dojem zázraku. Jenomže jak to u zázraků často bývá, je docela možné, že se za vším skrývá pouhý trik. Pochopení příčin si ovšem vyžaduje alespoň letmý pohled nazpět.
Kufry místo peněženek
Srbské hospodářství (přesnější by samozřejmě bylo mluvit o hospodářství srbsko-černohorské Jugoslávie, avšak Černá Hora přispívá do společného HDP pouhými 5 %, a tak můžeme klidně říci hospodářství srbské) bylo integrální součástí značně propojeného hospodářského prostoru bývalé Jugoslávie. Jejím rozpadem přišlo Srbsko - tak jako ostatní republiky - nejenom o trhy a odbytiště, ale zároveň se zhroutila řada podniků, závislých na výměně s ostatními.Sama výchozí poloha srbské ekonomiky po rozpadu federace tedy nebyla růžová, ale smrtící ránu znamenalo financování války v Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině. Jens Reuter, renomovaný znalec Balkánu, napsal v mnichovské revue Südosteuropa (č. 8…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu