Všichni kromě zrádců a zlodějů
"Vrátit se můžete všichni, kromě zrádců a zlodějů," vzkázal bosenským uprchlíkům při své říjnové návštěvě Prahy prezident Bosny a Hercegoviny Alija Izetbegovič. Úředníkům Ministerstva vnitra, kteří se touto problematikou zabývají, prý v tu chvíli zatrnulo.
„Vrátit se můžete všichni, kromě zrádců a zlodějů,“ vzkázal bosenským uprchlíkům při své říjnové návštěvě Prahy prezident Bosny a Hercegoviny Alija Izetbegovič. Úředníkům Ministerstva vnitra, kteří se touto problematikou zabývají, prý v tu chvíli zatrnulo. O tom, jak nesmírně obtížný bude návrat běženců do válkou zdeptané země, se totiž mezi experty hovoří už nejméně tři roky - v podstatě od chvíle, kdy k nám začali přicházet. Věta bosenského prezidenta pak jen obavy dále přiživila: kdo všechno bude v poválečné Bosně považován za „zrádce a zloděje“? a co všechno může vlastně uprchlíky po návratu čekat? Jak na ně bude pohlížet okolí, které si válečné peklo prožilo přímo na místě?
Širší program
Československo a posléze Česká republika poskytly během války v Bosně tzv. „dočasné útočiště“ více jak pěti tisícům tamních obyvatel. Z tohoto počtu (mimochodem po Ma_arsku druhého nejvyššího mezi postkomunistickými zeměmi) jich zde dodnes zůstalo dvanáct set; zbytek během času odešel dál na západ, většinou do Německa a Švýcarska. Podpis mírové smlouvy mezi Srby, Chorvaty a Muslimy obrátil pozornost většiny evropských států k plánům na tzv. repatriaci - tedy návrat válečných běženců do pomalu se uzdravující Bosny. Jako první se rozhodlo Německo. Vláda v Bonnu hodlá ještě v průběhu ledna vypracovat „plán odsunu“ a bosenští uprchlíci - je jich na německém území zhruba 140 tisíc - by se měli začít vracet domů od dubna příštího roku. Český kabinet prodloužil před…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu