Mír podle daytonských lhůt

Můžeme říci, že ve čtvrtek 14. prosince 1995 skončila třetí balkánská válka. Pařížský podpis mírové dohody z amerického Daytonu sice neznamená, že by se již v roce 1997 nemohly boje znovu rozhořet, ale to už by šlo o čtvrtou balkánskou válku. Vždyť mezi koncem první (30. květen 1913) a začátkem druhé (29. červen 1913) uplynul pouhý měsíc.Mnohem důležitější než historická symbolika je však konkrétní význam 14. prosince 1995. Od tohoto data běží veškeré lhůty, kterých se mírová dohoda týká. A nad jejím dodržováním budou přímo v Bosně a Hercegovině bdít i naši vojáci.

Nejdříve vytvořit nárazníky

Začněme třicetidenní lhůtou pro stažení všech cizích jednotek z Bosny a Hercegoviny. Zde by se neměly vyskytnout zásadní problémy. Armáda srbsko-černohorské Jugoslávie se z Bosny stáhla hned v roce 1992, jakmile předala výzbroj do rukou tamních Srbů, a pravidelné chorvatské oddíly vycouvaly brzy po letošní srpnové ofenzivě. V tomto směru by mohli dělat potíže snad jen mudžáhidové - dobrovolníci z islámských zemí, kteří bojují na straně bosenské vlády, ale zdaleka nejsou pod její kontrolou. Často jde o fanatiky, pro které v rámci svaté války nemá vlastní život význam. Už dříve kolovaly historky o tom, jak se těžce zraněný mudžáhid probral v nemocnici s upřímným zděšením, že žije, místo aby položil život za Alláha. Tito bojovníci byli nasazováni především v severní Bosně, a proto s nimi mohou přijít do styku nejspíše jednotky v americkém sektoru mezinárodních…