Je třeba mít trpělivost - ale velkou
ONDŘEJ GIŇA (nar. 1951 v Rokycanech) se vyučil zedníkem, vystudoval střední školu a pracoval dvacet let jako valcíř v železárně v Hrádku. Od mládí hraje na basu, jezdí se svou skupinou "Rytmus '84" koncertovat i do ciziny.
ONDŘEJ GIŇA (nar. 1951 v Rokycanech) se vyučil zedníkem, vystudoval střední školu a pracoval dvacet let jako valcíř v železárně v Hrádku. Od mládí hraje na basu, jezdí se svou skupinou „Rytmus '84“ koncertovat i do ciziny. Jako člen Romské občanské iniciativy (ROI) byl v letech 1990 - 92 poslancem ČNR, dnes je jedním ze dvou romských zástupců v Radě pro národnosti při Úřadu vlády ČR. Živí se jako novinář (píše hlavně do brněnského týdeníku „Romano kurko“), žije v Rokycanech, je iniciátorem místní Rady Romů. Má čtyři děti a čtyři vnuky.
Jak se cítíte v „Radě pro národnosti“?
Všelijak. Musím tam jednat a mluvit jako gádžo. Až se mi někdy z toho točí hlava. Někdy si řeknu: Dost, takhle ne. Poprosím, abych mohl odjet, vrátím se domů do Rokycan a nejednou mluvím zase normálně.
Čím se liší česká společnost gádžů od té romské?
Rozdílů je celá řada. U nás ještě existuje něco, co nás spojuje. Tradice. My tomu říkáme romipen. Česká společnost je silně diferencovaná, má jinou strukturu. V romské komunitě je rodina daleko soudržnější, rodinný život vypadá úplně jinak, máme jiné hodnoty. Romské děti by své rodiče nikdy nedaly do domova důchodců. V romské rodině rozhoduje žena o všem - co se koupí, co se zařídí, co se bude dělat. Muž zajišťuje jedině finance.
Jiné než u vás
Jak se liší den Roma ode dne gádža?
Rom nemyslí na to, co bude zítra anebo příští týden. On žije teď,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu