Politici na štíru s Internetem

Internet, globální počítačová síť, zasahuje stále další sféry lidské činnosti a nevyhnul se ani politice a politikům. Letos na jaře vydala zajímavou zprávu agentura AP. I když se zatím mohlo leccos změnit, pro názornou představu o tom, jak si „mocní tohoto světa“ osvojili nejnovější komunikační technologie, stojí za ocitování pár údajů.

Evropa zaostává

Jen pár západoevropských státníků mělo na jaře přidělenu E-mailovou adresu: žádný z nich ovšem nesídlil v Londýně, Paříži či v Bonnu. Španělský premiér ani nemá osobní počítač, stejně jako německý kancléř. Sám Helmut Kohl v televizním vystoupení zaměnil data superhighway s autostrádou. Na otázku softwarového manažera, co je zapotřebí učinit, aby se zlepšil přístup k informační superdálnici, odpověděl takto: "Všichni víme, jaké to je, když se ocitneme v dopravní zácpě."Když se zpravodajové agentury AP pokoušeli zjistit, zda má přístup na Internet italský premiér Lamberto Dini, neuspěli. Mnozí lidé, které zastihli v Diniho sekretariátě, vůbec nevěděli, co Internet je. Mluvčí holandského premiéra Wima Koka tvrdil, že jeho šéf nemá E-mailovou adresu, a ani ji nehodlá získat. Přitom World Wide Web nabízí stránku, z níž Wim Kok zdraví a na níž mu kdokoliv může nechat vzkaz. Podobnou službu poskytuje Bílý dům ve Washingtonu, jak na to upozornil časopis Chip Week. Každý si může prohlédnout celé sídlo prezidenta, zapsat se do knihy hostů a poslechnout si - nemá-li zvukovou kartu, tak alespoň přečíst -…