Konfucius a jeho tygři

Nově industrializované asijské země dosáhly v průběhu posledních desetiletí velkých úspěchů a září jako pozoruhodný úkaz na světovém ekonomickém nebi. Stejnou rychlostí, jakou tyto země předběhly řadu afrických, asijských a latinskoamerických ekonomik, se vynořily i nejrůznější teorie, které vysvětlují jejich úspěchy. Rychlost vzniku těchto teorií, ani jejich množství však nejsou v přímém poměru k jejich hodnotě a pravdivosti.

Klišé

Jeden můj známý pochází z Koreje a ve své rodné zemi pracuje jako vysoce postavený manažer koncernu Daewoo. Nedávno přijel znovu do Prahy a na jedné návštěvě zavzpomínal na své začátky u firmy. Když řekl, že tehdy pracoval deset hodin denně a sedm dnů v týdnu, vyvolal údiv, zvednuté obočí a několik otázek, které raději přeslechl. Vyprávěl pak o radosti z malého domku a o rodině. Když hovořil o svých dvou malých dětech, vrátil se znovu do šedesátých let: když v Daewoo začínal, vídal prý děti sotva půl hodiny denně. Zdálo se mu to normální. Taková je naše tradice, řekl.Hospodářský vzestup východní Asie se skutečně běžně připisuje na vrub tradici, jíž se zde míní učení starověkého čínského filozofa Kchung Čchioua, známějšího pod jménem Konfucius (552–479 př.n.l.). Podle mnoha teorií má prý právě zde své kořeny fantastická pracovní morálka některých Asiatů. Ti jsou kdykoli připraveni a ochotni zvyšovat své pracovní limity, ve vztahu zaměstnanec versus nadřízený jim jde v první řadě o dosažení maximální harmonie. Proto jsou…