0:00
0:00
Rozhovor2. 10. 199511 minut

Úplně by stačilo vrátit se nazpět

Profesor JAROSLAV KREJČÍ (* r. 1916 v Polešovicích u Uherského Hradiště) studoval práva na Karlově univerzitě se specializací makroekonomie. V 50. letech byl jedním z aktivistů Národohospodářského ústavu Hlávkovy nadace, za což byl r. 1954 odsouzen pro velezradu na 10 let.

Miroslav Krupička
Astronaut

Profesor JAROSLAV KREJČÍ (* r. 1916 v Polešovicích u Uherského Hradiště) studoval práva na Karlově univerzitě se specializací makroekonomie. V 50. letech byl jedním z aktivistů Národohospodářského ústavu Hlávkovy nadace, za což byl r. 1954 odsouzen pro velezradu na 10 let. Propuštěn byl na amnestii po šesti letech, pracoval v družstvu Mechanika a několik měsíců v Kabinetu architektury ČSAV. Po srpnové invazi odešel s manželkou do exilu a usadil se v Anglii, kde působil na univerzitě v Lancasteru (posléze jako profesor) - věnoval se sociologii s přihlédnutím k ekonomice a kultuře. Po r. 1989 se často vrací do vlasti, je mj. čestným ředitelem Střediska pro výzkum sociálně- kulturní plurality při Filozofickém ústavu AV ČR. Mezi hlavní díla J. Krejčího v angličtině patří Sociální změna a stratifikace v poválečném Československu (1972), Sociální struktura v rozděleném Německu (1976), Etnické problémy v Evropě (1978), nárys Srovnání velkých revolucí - hledání teorie (1983, 1994), Civilizace Asie a Blízkého východu (1990), Československo na křižovatce evropské historie (1990), Lidský úděl a jeho proměnlivá tvář (1993). Česky vyšel zatím jeho sborník Problémy demokracie (1991) a úvod do historické dimenze makrosociologie pod názvem Společnost v globální perspektivě (1993). Poslední Krejčího práce se týká problémů sociálně…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články