Nepotvrdím, ani nevyvrátím

„Židovská svině…“. Údajně právě těmito dvěma slovy před třemi týdny na stranickém mítinku v Podsedicích vyvrcholila několikaměsíční nevraživost mezi dvěma vrcholnými představiteli sociální demokracie: poslancem Jozefem Wagnerem a místopředsedou Václavem Grulichem. Pětapadesátiletý bývalý závodní šachista a otec tří dětí Wagner vzápětí knokautoval o hlavu většího Grulicha úderem pěsti do tváře a postaral se tak o nejnovější politickou senzaci. Následnému vyloučení ze sociální demokracie Wagner unikl po hlasování osmnáctičlenného předsednictva jen rozdílem dvou hlasů a nyní čeká na slyšení před stranickou smírčí komisí. Celý týden se však už o něm v novinách psalo jako o agresivním a „cholerickém mrňousovi“, který se nedokáže ovládat a ve vzteku je schopen téměř všeho.

„Nijak mi to nevadí, jsem už na leccos zvyklý,“ komentuje s odstupem čtrnácti dnů útoky na svou osobu Wagner, který po roce 1969 podepsal petici „Deset bodů“, v níž přední čeští intelektuálové protestovali proti začínající normalizaci. Byl za to vyhozen z právnické fakulty a v sedmdesátých letech se živil jako dělník, leštič fotografií a ekonom v JZD. „Nikdy jsem v KSČ nebyl,“ reaguje na skutečnost, že se na konci osmdesátých stal členem hnutí reformních komunistů Obroda. „Byl jsem ale přesvědčen, že tito lidé jsou totalitnímu režimu nejvíce nebezpeční.“ Po listopadu `89 pak vstoupil s celou Obrodou do Občanského fóra a krátce po prvních parlamentních volbách do sociální demokracie.

V minulých…