Skončila první jaderná éra
V neděli si celý svět připomene padesáté výročí atomového bombardování Hirošimy. O tři dny později bude následovat druhé město v pořadí, poněkud opomíjené Nagasaki.
V neděli si celý svět připomene padesáté výročí atomového bombardování Hirošimy. O tři dny později bude následovat druhé město v pořadí, poněkud opomíjené Nagasaki. Bude se hovořit o utrpení civilistů, morálce válečné doby, morálce dneška a ospravedlnitelnosti tehdejšího rozhodnutí. Ale nechme morálku morálkou. Zásadní argumenty stejně padly už v únoru při výročí britsko-amerického náletu na Drážďany. Jakékoliv omluvy by teď byly zbytečné a navíc se jich nikdo nedočká. Proč by se také Američané omlouvali Japonsku, jehož ministr zahraničního obchodu Hašimoto prohlásil, že každá japonská omluva zneuctívá japonské válečné hrdiny? Tak ho alespoň citoval v listu Týden Jefim Fištejn. Podívejme se spíše na to, co znamenaly jaderné zbraně pro uplynulých padesát let a co znamenají pro dnešek.
Generálové by se nevzdali
S odstupem doby se může zdát, že Hirošima musela znamenat okamžitý předěl v uvažování, že 6. srpna 1945 celý svět rázem pochopil nástup nové éry. Ale tak jasné to nebylo. Například podle listu Der Spiegel v té době tokijské vojenské špičky považovaly za větší ohrožení vstup Sovětského svazu do války s Japonskem. Více smyslu pro realitu projevil tým císařových poradců. Sám Hirohito tehdy poprvé promluvil v rozhlase: faktickou kapitulaci země odůvodnil pouze existencí zbraně, jejíž další použití by vyhladilo japonský národ. Bezděky tak potvrdil názor tehdejšího amerického ministra války Stimsona. Ten, ač sám odpůrce svržení první jaderné pumy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu