Česká rodina v řeči čísel
Dvě třetiny tuzemských mužů a bezmála tři čtvrtiny žen považují manželství za "posvátnou instituci" a manželský slib za slib celoživotní.
Dvě třetiny tuzemských mužů a bezmála tři čtvrtiny žen považují manželství za „posvátnou instituci“ a manželský slib za slib celoživotní. Pro sedmdesát procent mužů a osmdesát tři procenta žen jsou navíc manželství a děti „tou nejdůležitější věcí na světě“. Vyplývá to z rozsáhlého, právě zakončeného průzkumu Skladba rodiny, jehož výsledky komentovali autoři z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí optimistickým konstatováním: „Česká rodina není v krizi.“
Jediné řešení posvátné instituce
Téměř idylicky vyhlížející čísla však jakoby trochu zpochybňuje jiný údaj. Přestože šest z deseti respondentů považuje rozvod za „v každém případě špatnou věc“, pro víc jak tři čtvrtiny z nich je to v případě velkých neshod v manželství „jediné správné řešení“. Právě vysoký počet rozvodů (v roce 1993 jich například bylo 46 na každých sto uzavřených manželství) je často uváděn jako důkaz krize české rodiny. Podle hlavního autora výzkumu Jiřího Kovaříka jsou ale v tomto případě samotná čísla zavádějící: „Pouhý poměr rozvodů k počtu nových manželství trochu zapomíná na skutečnost, že jde o úplně jiné sňatky a jiná manželství.“ Podle průzkumu se nejvíce rozvodů objevilo ve věkové skupině od 45 do 59 let. „Za socialismu byl sňatek jednou z mála možností skutečně svobodného rozhodnutí,“ říká dr. Kovařík. "Navíc se lidé často brali velmi mladí a zároveň se jim většinou krátce po svatbě narodily děti. Téměř v osmdesáti procentech případů přitom ale neměli ani vlastní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu