Tragédie osamělých dětí

Zprávy o masakrech ve Rwandě rychle zmizely ze stránek světového tisku. Ustoupily dalším novinkám, zatímco samotná Rwanda stále hledá cestu k normálnímu životu, čeká na milión uprchlíků ze Zairu, další milión z Burundi a Tanzánie a navíc žije v obavách z nové katastrofy.Loňské krveprolití si podle odhadů OSN vyžádalo snad až 1,5 miliónu mrtvých. Nevyhnulo se ani ženám a dětem, které tvoří značnou část obětí. Nešlo jen o případy přímého násilí. Zvláště děti umíraly na cestách do uprchlických táborů, nemocemi a vyčerpáním: jen v zairských táborech zemřelo za dva srpnové týdny přes 30 tisíc dětí. Těmto lidem už není pomoci. Je ale možné pomoci jiné kategorii obětí rwandských masakrů - osamělým dětem.

Kde najít rodiče

Podle odhadů v uprchlických táborech dodnes žije asi 250 000 opuštěných rwandských dětí. Příčinou byl rozsah masakrů a náhlý, masívní a zmatený útěk, který následoval. Děti, jejichž rodiče byli zabiti, nebo které se ztratily na útěku, zůstávaly samy. Mnohdy se jich ujaly cizí rodiny, přes 10 tisíc jich nalezlo útulek v nouzově zřízených sirotčincích, ale o většinu se nikdo nepostaral. Bloudily hladové po rwandském venkově, a pokud nebyly příliš vyčerpané, přidávaly se k proudu uprchlíků. Snažily se zachytit některého z nich, aby se tak dostaly do bezpečí sousední země.Tito malí uprchlíci přežívali a ještě mnohde přežívají v táborech mezi dospělou populací, mezi zcela cizími lidmi. Ty z nich, které se staly přímými svědky smrti svých…