Optimismus na slovenský způsob
Druhý rok samostatnosti neskončil pro Slovensko zrovna nejhorší bilancí. Vyslovit toto tvrzení je možné díky ekonomickým výsledkům země.
Druhý rok samostatnosti neskončil pro Slovensko zrovna nejhorší bilancí. Vyslovit toto tvrzení je možné díky ekonomickým výsledkům země. Vývoj v této oblasti totiž do značné míry zpochybnil analýzy i renomovaných ekonomů. Ti bez rozdílu, zda se hlásí k pravici či levici, věštili Slovensku v roce 1994 další propad nebo přinejlepším stagnaci.
Čísla ukazují na vzestup
Základní makroekonomické údaje však ukazují něco úplně jiného. Překvapil především růst HDP o plné 4 % (za první tři kvartály) neboť uvažovaný nulový růst v návrhu rozpočtu na rok 1994 byl všemi experty pokládán za fikci. (Pochopitelně s výjimkou předkladatelů, kteří nulu v kolonce HDP museli „vyrobit“, protože by jim jinak vyskočil deficit nad meze doporučované Mezinárodním měnovým fondem.) Konečný reálný schodek rozpočtu sice překročí plánovaných 14 miliard, ale vzhledem k tomu, že nedosáhne více než 20 miliard, lze i zde hovořit o úspěchu. I další rozhodující čísla jsou víceméně povzbudivá: nezaměstnanost se oproti předchozímu roku nezvýšila a míra inflace (cca 10 %) je vedle ČR jednou z nejnižších v postkomunistických zemích.Rok 1994 byl také rokem obratu v zahraničním obchodě. Slovensko má aktivní bilanci s většinou svých partnerů, což se projevilo v prudkém nárůstu devizových rezerv (jejich zásoba stoupla přibližně dvaapůlkrát). Zásluhu na tom má i otočení salda clearingového zúčtování, na kterém český partner v prosinci už pošesté za sebou překročil mezní úvěr 130 miliónů ECU…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu