Dva roky po rozdělení
Dva roky po zániku Československa se sice již dvě třetiny Slováků a dvacet procent Čechů vyrovnalo s existencí dvou samostatných republik, zastánců soužití obou národů v jednom státě je však stále dost.
Dva roky po zániku Československa se sice již dvě třetiny Slováků a dvacet procent Čechů vyrovnalo s existencí dvou samostatných republik, zastánců soužití obou národů v jednom státě je však stále dost. Federaci by si i ještě dnes přálo 25 % slovenských občanů a 17 % Čechů, konfederaci by si vybral každý čtvrtý Slovák a každý desátý Čech (se současným stavem je spokojeno 56 % našich spoluobčanů a zhruba třetina Slováků). Vyplývá to ze společného šetření Střediska empirických výzkumů (STEM) a slovenského Centra pro sociálnu analýzu - FOCUS, provedeného na přelomu listopadu a prosince loňského roku.
Různé žebříčky priorit
Největší propast v názorech obou společností představuje hodnocení minulého a současného režimu. Zatímco šedesát procent občanů ČR hodnotí polistopadový režim pozitivně, na Slovensku tento názor sdílí jen o něco více než třetina společnosti. (Opačný poměr je u nespokojených: SR - 45 %, ČR - 20 %.) Podobně zásadní rozdíly najdeme i v hodnocení ekonomických reforem: zatímco sedm Čechů z deseti je přesvědčeno, že předlistopadová ekonomika vyžadovala zásadní změny, na Slovensku by se polovina populace spokojila jen s drobnými úpravami. Těmto údajům pak zhruba odpovídá i míra optimismu obou národů - v lepší budoucnost svých dětí věří 74 % Čechů a 52 % Slováků.Z výzkumu, v němž na otázky sociologů odpovídalo přes 2 700 lidí, je dále patrné, že českou a slovenskou společnost od sebe odlišuje různé chápání demokracie a rozdílné žebříčky…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu