Pozitivní diskriminace na ústupu
Je to už více než pětadvacet let, co Spojené státy uhranul fenomén, který pak dostal název pozitivní diskriminace. Tento poněkud zvláštní pojem označuje i zvláštní praxi: v podstatě jde o to, že americké veřejnoprávní i soukromé instituce se za pomoci tzv. affirmative action, podpůrných programů, snaží zaměstnávat více lidí z barevných menšin.
Je to už více než pětadvacet let, co Spojené státy uhranul fenomén, který pak dostal název pozitivní diskriminace. Tento poněkud zvláštní pojem označuje i zvláštní praxi: v podstatě jde o to, že americké veřejnoprávní i soukromé instituce se za pomoci tzv. affirmative action, podpůrných programů, snaží zaměstnávat více lidí z barevných menšin. Děje se tak mnohdy na úkor bílé většiny, a to i v případech, v nichž jsou běloši - a také Američané asijského původu - lépe kvalifikovaní.
Proti „americkému snu“
Pozitivní diskriminace je zásahem přímo do srdce „amerického snu“, jehož základem je proslulá meritokracie (termín britského sociologa M. Yanga pro vládu nejschopnějších ze všech vrstev). Není tedy divu, že se proti ní zvedla vlna odporu. Ovšem až časem - pokud jde o menšiny, které úřady v minulosti diskriminovaly, měla Amerika přece jen špatné svědomí.Odpor nabyl na síle v poslední době. Občanská iniciativa, jejímž hlavním požadavkem bylo zrušit veškerá opatření na podporu menšin ve veřejných institucích, dosáhla úspěchu především v tradičně konzervativní Kalifornii: před několika týdny tamní guvernér a republikánský prezidentský kandidát Pete Wilson programy pozitivní diskriminace, spadající do jeho kompetence, skutečně zrušil. Dvanáctého června pak vybuchla bomba: Nejvyšší soud Spojených států v kauze Adarand Constructors Inc. versus Pena v podstatě prohlásil za protiústavní ty vládní programy, které klasifikují občany USA podle rasy. Změnil tak…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu