Vládu špioni nebaví

Lednové obvinění Jana Kalvody, že česká kontrarozvědka sleduje domácí politické strany, donutilo vládu přemoci svou lhostejnost k dění v tajných službách. Zájem však netrval dlouho. Poté, co se Kalvodova výstraha ukázala jako nepodložená, se všechno vrátilo do starých ospalých kolejí. Jediným výsledkem „aféry BIS“ jsou tedy dvě ministerské analýzy, kterých si nikdo nevšímá. U ledu je i loňské usnesení Parlamentu, které kabinet zavazuje k vypracování zvláštního zákona o kontrole tajných služeb. Stejný osud má i premiérův návrh na vznik nové Rady pro zpravodajskou činnost: ten se už potřetí nedostal na program jednání vlády. Ostatně, i když jej tam ministerský předseda nakonec přece jen napíše, žádné překvapení se nečeká. Členové kabinetu mají totiž na práci „zastřešujícího orgánu“ tajných služeb tak rozdílné názory, že návrh pravděpodobně padne pod stůl. Pro samotné tajné služby to ale neznamená žádnou tragédii. Vždyť například současná Rada pro koordinaci zpravodajských služeb se letos vůbec nesešla a nikdo její rozhodnutí nepostrádal.

Marná snaha poslanců

Loňský vládní návrh na zastřešující zákon o zpravodajských službách počítal s tím, že právo kontroly špionů bude mít pouze vláda. Proti tomu se ale vzbouřili poslanci a konečná podoba zákona obsahovala větu, že „tajné služby kontroluje vláda a Parlament“. Pravomoci zákonodárného sboru a rozsah kontroly měl určit zvláštní zákon a poslanci uložili vládě, aby jej vypracovala. Letos pátého ledna ale…