Vláda rozbila další iluzi atomu
Pátého dubna se televizní diváci dozvěděli, že se zhruba o devět měsíců opozdí start jaderné elektrárny Temelín. Proti očekávání jim to však z obrazovky neřekl nikdo z Českých energetických závodů, ale ředitel Škody Praha.
Pátého dubna se televizní diváci dozvěděli, že se zhruba o devět měsíců opozdí start jaderné elektrárny Temelín. Proti očekávání jim to však z obrazovky neřekl nikdo z Českých energetických závodů, ale ředitel Škody Praha. Prozradil zároveň, že náklady na stavbu v současné době asi nejkontroverznějšího a nejsledovanějšího tuzemského projektu vzrostou o více než tři miliardy korun. Zástupci ČEZ pak nezbylo, aby jeho slova druhý den na tiskové konferenci chtě nechtě potvrdil. Skončilo tak dlouhé období, ve kterém byla energetiky i vládními úředníky tvrdošíjně udržována fikce pevných termínů a cen Temelína. Nechuť přiznat si pravý stav věcí byla tak silná, že ještě koncem března byl na vládě brán za bernou minci dokument ministra Dlouhého, podle něhož bude první blok atomové elektrárny dokončen v září '96 a její konečná cena nepřesáhne 71 miliard korun. Přitom Vladimír Dlouhý, jednající pravidelně nejen se zástupci ČEZ, ale i se všemi hlavními dodavateli (např. se Škodou Praha,) musel v té době už jasně vědět, že jde o nesmysl.
Jako když jedete do Budějovic
Růst cen a protahování termínů provázejí Temelín od samého počátku. Stavět se začal v roce 1986. Podle původního plánu měl první blok vyrábět elektřinu už v roce '92. Náklady se počítaly na čtyřicet miliard korun. V roce '91 však bylo spuštění v nedohlednu a úvahy o nákladech poskočily o třetinu. Cena dál vzrostla (na 68,8 miliard korun), když se ČEZ rozhodl poslechnout Mezinárodní agenturu pro…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu