Celostátní pátrání po poslancích
Ještě před dvěma a půl lety představovali poslanci zvolení za LSU a Moravské hnutí Jana Kryčera v českém Parlamentu reálnou politickou sílu.
Ještě před dvěma a půl lety představovali poslanci zvolení za LSU a Moravské hnutí Jana Kryčera v českém Parlamentu reálnou politickou sílu. Klub Liberálně sociální unie profesora Trnky byl s šestnácti členy třetí nejsilnější poslaneckou frakcí a požadavky „moravanů“ z HSD-SMS na obnovení země moravsko-slezské brala vážně i vláda. Dnes, o málo více než rok před dalšími parlamentními volbami, již obě uskupení budí jen soucitný úsměv. Jejich volební preference se nebezpečně blíží nule (dohromady mají kolem 2 %, což je méně, než získávají Svobodní demokraté), a jména původně ambiciózních politiků jako František Trnka, Pavel Hirš nebo Jan Kryčer se v seriózním tisku objevují povětšinou jen v posměšných souvislostech. (Nejčastěji je zmiňována snaha Pavla Hirše za každou cenu udržet samostatný poslanecký klub, který mu dává nárok na služebního favorita.) Téměř třicítka poslanců, o nichž je řeč, přitom zastupuje milion voličů, tedy každého šestého občana České republiky.
Vzhůru do parlamentu
Koalice tří stran - Zemědělská strana, zelení a socialisté - vznikla pod názvem Liberálně sociální unie koncem roku 1991. Smysl ustavení politického slepence bez jednotného programu byl jediný: dostat se do parlamentu. (Koalice využila vágní formulace zákona, prohlásila se za hnutí s kolektivním členstvím, a tak jí ke vstupu do Sněmovny postačilo získat namísto sedmi jen pět procent hlasů.) Manévr se podařil. Poslanecký klub o šestnácti členech však vydržel jen…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu