Pes v rámci zákona

„Bufet“ a „sahara“ patří mezi nejdůležitější pojmy vojenského světa, se kterými se nováček seznámí hned po nástupu. Prvním termínem oznamují starší vojáci, že mají hlad a že jim právě nováček musí zajistit něco k jídlu. Slovo „sahara“ zase naznačuje, že se mazáci chtějí napít. Vedle takových už tradičních forem šikany se v posledních několika letech rozmáhají i nové zvyky. Vojáci třeba musí platit za návštěvu místnosti s televizí nebo za možnost volat z veřejného telefonu. Někde je zase nebezpečné nechávat volně na kavalci ležet spacák - ten se okamžitě stane kořistí starších kolegů. Ceny za jeho navrácení se liší: od krabičky cigaret až po tři stovky. „Fyzické násilí není výjimkou, ale v poslední době zcela jednoznačně převažuje ekonomické vydírání,“ shrnuje předseda Svazu vojenské mládeže, desátník Miroslav Mejdr (23), tvůrce programu ŠIKANĚ STOP!, který se počátkem tohoto roku začal ověřovat u tří útvarů na Moravě.

Dobrý kamarád nad zlato

Podle armádních průzkumů zažilo šikanu na vlastní kůži 42 procent vojáků základní služby. Za poslední tři měsíce ale například vojenská policie vyšetřovala u druhého armádního sboru (to je de facto polovina české armády) pouhých šest případů týrání mladších vojáků. Nesoulad v číslech má jednoduchý důvod: bažanti z obav před pomstou mazáků nechtějí o svých zkušenostech mluvit a zatloukají dokonce i v případech, kdy na šikanu upozornili velitele jejich rodiče. Program ŠIKANĚ STOP! proto počítá se zřízením…