Když jelenům chutná

Do konce března se musí krušnohorští myslivci rozhodnout, kolik jelenů letos zastřelí. Jenom v okrese Karlovy Vary by neměl být odstřel o mnoho nižší než tisíc kusů. Stejné to bylo i v posledních pěti letech. Jedině tak totiž lze zabránit ekologické katastrofě.Sotva se krušnohorské lesy trochu vzpamatovaly z chemického šoku, který jim nadělili na začátku osmdesátých let místní energetici, objevila se pohroma v podobě jelení zvěře. Její nenasytný apetit ničí porosty stejně spolehlivě jako kysličník siřičitý. Nikdo z lesníků přesně neví, kolik zvířat vlastně na horách žije, a přes tisíce pobitých kusů (dokonce i na Mostecku přesahuje roční odstřel tři stovky jelenů) se zdá, jako by škůdců nijak neubývalo.

Stovky paroháčů

„Jeleni dnes škodí lesu mnohem víc než průmyslové exhalace,“ potvrzuje lesnický expert Jan Sychrava (firma Lesoprojekt Karlovy Vary). Ještě koncem osmdesátých let byl celkem klid a v lesích nad Vary stačilo postřílet okolo sto padesáti jelenů ročně. Krize nastala v roce 1989. Paroháči se přemnožili a okousali mladé stromky téměř na celém Karlovarsku. Ještě horšího prohřešku se ale dopouštějí tím, že loupají kůru z větších kmenů. Strom sice roste dál, začne ale hnít a snadno se pak láme. Oloupaný kmen má podle lesníků dnes v Krušných horách osmdesát procent smrků, které byly vysazeny po válce. „Museli jsme se rozhodnout, zda zachráníme les, nebo budeme tolerovat zvěř,“ říká Sychrava. "Obojí mít nemůžeme."Podobné dilema museli řešit…