Možnost sehnat bydlení se v ČR blíží nule

Možnost sehnat bydlení se v ČR blíží nule

V jedné z reklam na stavební spoření rozloží mladá dvojice nad sebou velké noviny a sní sen o vlastním domě. Popsaná scéna dobře vystihuje perspektivu nebydlících v České republice pět let po revoluci. Nemá-li člověk velké peníze, známé na správném místě nebo obzvlášť velké štěstí, může si o bydlení nechat opravdu jen zdát. Dosavadní legislativní kroky vlády totiž zohledňují pouhé dvě pětiny našich obyvatel. Těmi jsou nájemníci obecních a soukromých činžovních domů. Ve snaze výrazně nezhoršit jejich sociální postavení odsouvá vláda volnou tvorbu nájemních cen, a ignoruje tak základní potřeby armády nebydlících. Právě tím, že platiči regulovaného nájemného nejsou schopni platit reálnou cenu svého bydlení, žijí výrazně nad své poměry. To je jim umožněno skrytým vyvlastňováním soukromých vlastníků činžovních domů.

Dohodou s domácím těžko

Doba nekonečných pořadníků na státní nebo podnikové byty je pryč. Byty již zdarma nikdo nepřiděluje. Úředníci bytových úřadů otevřeně přiznávají: získat nájemní byt dnes nelze. Města sice několika prázdnými byty disponují, jsou však až na výjimky určeny pro havarijní případy, nejtíživější sociální situace anebo pro tzv. nezbytné profese, například policii. Po restituci asi desetiny činžovních domů čekala řada nebydlících s nadějí na novopečené majitele činžovních domů. Hned potom zaplavily inzertní časopisy výzvy typu: „Který majitel domu vezme na byt mladou dvojici?“ Málokdo…