Jeruzalém
Od Zdi nářků k berlínské zdi?
Jeruzalém, město symbolů tří náboženství, vykazuje snad nejvyšší koncentraci tvořivých i ničivých nábojů na světě. Už Arthur Koestler, jenž žil v Jeruzalémě v období Britského mandátu, ho nazval „tragédií bez katarze“. Nyní vstupuje drama města do dalšího jednání, jehož scénář se teprve píše v mocenském zákulisí. Jako hlavní aktéři sice vystupují symboly, ale izraelské i palestinské straně jde o daleko více.Izrael trvá na úplné svrchovanosti nad celým Jeruzalémem, zatímco Palestinci žádají, aby se východní polovina města stala metropolí jejich budoucího státu. Tyto požadavky jsou nesmiřitelné, a proto ti, kteří chtějí přeměnit odvěký sen o městě míru ve skutečnost, hledají kompromisní řešení přijatelné pro obě strany. Avšak mnohem více je těch, kteří kompromis buď odmítají, nebo se ho obávají. Nebo že by se snad mohl na dějiště snést odněkud shora „deus ex machina“?
Arafát: na Jeruzalém!
Šéf OOP vyzval začátkem května v johannesburské mešitě k „džihádu za osvobození Jeruzaléma, historického svatostánku“. (Když později vysvětloval, že měl na mysli „džihád mírovými prostředky“, mimoděk připomněl podobné slovní spojení z komunistického slovníku - „boj za mír“.) Jásir Arafát svými slovy otřásl počáteční důvěrou Izraelců k jeho mírovým úmyslům. O pár dnů později se v tisku objevil ještě jeden citát ze zmíněného projevu: mírová smlouva Palestinců s Izraelem prý není důležitější než "dohoda podepsaná mezi…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu